(Czech) Giro den 2, Livorno – Olbia

Sorry, this entry is only available in Czech. For the sake of viewer convenience, the content is shown below in the alternative language. You may click the link to switch the active language.

Noc proběhla klidně. Až na tůrování mopedů pod našimi okny jsme se v rámci možností vyspali do růžova. Jak také jinak, když jsme na Giru. Auta nikdo neukradl ani nevykradl, takže jsme po sedmé vše naložili a vyrazili do přístavu.


Polepy našich Travellerů vzbudily samozřejmě pozornost všude kolem. Italové se zbíhají ze všech stran a naše oblíbené slovíčko „complimenti“, které známe již z roku 2012, kdy jsme poprvé stoupali na Passo Valparola, zazní hned několikrát. S Italy bude legrace.


Plavba našeho prorezavělého paláce Zeusova je poněkud dlouhá. Krátíme si ji zejména souboji s větry na horní palubě. Přes palubu jdou jedny sluneční brýle, Ivova čepička Bora a málem i Aurora (tedy naše kuchařka, nebo jak ona říká – služebná).
Natáčíme další kousky našeho dokumentu, prohráváme a vyhráváme sem tam něco v kartách. Jinak nuda. Výhledy z oken směřující ke Korsice nevěstí nic dobrého. Vrcholky korsických hor pokrývá stále sníh. Na Sardinii to nebude jinak.

Po sedmé kotvíme v Olbii a míříme do našeho base campu. Je to poprvé a naposledy, co nespíme v kempech. Na Sardinii bychom nebyly schopni přepravit stany a veškeré kuchyňské zázemí, takže celý ostrov spíme v různých apartmánech. Ten první, kde budeme do pátku je hodně pěkný. Apartmánový dům s bazénem, kde jsme úplně sami, jsme pořídili za hubičku.


Radost nám kazí pouze problémy s internetem. Je to celé poněkud nestabilní a dostat ven video na YouTube je zatím neřešitelný problém.
Večer si ťukneme moravským vínem a jdeme docela brzy spát. Po setmění teploty klesají pod deset stupňů. Poslední dvě noci normálního spánku. Poslední dvě noci…