Zítra startujeme – obrovské díky všem

Vážení přátelé,

Čas uzrál. Zítra ve čtyři ráno nasedneme do aut, přepravíme se autem do 160km vzdáleného Allghera a okol půl sedmé odstartuje naše cesta stým ročníkem Giro d´Italia, nejtěžšího cyklistického závodu planety.

Před Tour de France nás před startem tížil respekt. Respekt z toho, co nás čeká. Před čtyřmi lety jsme totiž nevěděli, do čeho jdeme. Tudíž respekt bylo to správné slovo.

Dnes již přesně víme, co nás čeká. Ale stejně si to více než třítýdenní putování nedokážeme představit. Každý z nás si sáhne během té cesty na dno. A ne jednou. Bojíme se počasí. Máme obavy z provozu na velkých italských státních silnicích, z průjezdů měst, z tunelů. Čas od času budeme muset hlavní silnice nebo dálnice objíždět, což bude znamenat další kilometry a výškové metry navíc. Jsme o čtyři roky starší a dost dobře možná ne v takové formě jako před Tour de France.

Respekt nyní možná není to správné slovo. Alespoň u mě přešel ve strach. Strach z toho, co se v následujících minutách, hodinách a dnech může stát. Strach z neznámého.

V posledních týdnech jsem sváděl nekonečný souboj sám se sebou, jestli mám na Giro odjet. Na jedné straně stála skutečnost, že se mi za necelé dva měsíce narodí kluk a nechat doma mojí milovanou manželku samotnou mi nebylo opravdu po chuti. Na druhé straně stál závazek vůči vám všem.

Opravdu jsem nečekal, že náš projekt osloví takové množství lidí ještě před tím, než vypukne. Všechny ty peníze, které jste utratili za čepičky, šátky, dresy. Těch 230.000 korun, které jste utratili za odměny na Startovači. Ta povzbuzující slova, maily a esemesky ze všech koutů. Od známých i neznámých koloběžkářů i lidí stojících úplně mimo koloběžkářskou komunitu.

A když jsem byl již skoro rozhodnut, že nikam nejedu, poslal mi ememesku Honza Lichnovský, kterého vůbec neznám. Poslal fotku v našem růžovém dresu a slova „Vše OK! To přeju Tobě i celému týmu.“ Hned potom volal Pavel Huber, že sice nemá bankovní účet, ale chce nám na Giro přispět. A nakonec Martin Havlena, majitel Authoru, kterého jsem vůbec nikdy neviděl:

Ahoj Chlapi, upřímně před vámi jako „kolař“ smekám a přeji vám z celého srdce úspěch. Jako člověk, který cyklistiku miluje, si vás vážím. Není důležité, co kdo říká, důležité je jak to cítíte vy sami. Ať je té bolesti co nejméně a počasí je samé Azzuro. :-)) Držím palce a „Tuto bene Ragazzi.“

Tento projekt již opravdu není o koloběžkách. Již jen to, že se k nám lidé hlásí, že je možná dokážeme inspirovat nebo motivovat, nebo že jim dokážeme pomoci, jako v případu projektu KICK CROCODILE, že KICK ITALY 2017 dává smysl nejen nám, ale i ostatním, je výhra. Právě s tím jsme do stého Gira šli.

Ještě jednou obrovské díky všem. Našim partnerům, celé koloběžkové komunitě a všem kolem, které náš projekt zajímá. Díky za vše, co jste pro nás do dnešního dne udělali, za Vaše příspěvky, Vaše slova, Váš zájem o to, co děláme. To vše je pro nás zavazující.

Nám nyní nezbývá než změnit motto projektu ze sloganu C.S.Lewise: „You are never too old to set a new goal or to live a new dream…“ na před čtyřmi lety ověřené a tolik pravdivé:

„PAIN IS TEMPORARY, QUITTING LASTS FOREVER!“

Zůstaňte s námi a držte nám palce. Budeme to potřebovat.

____________________

Již zítra v 6:50 by měl být živý vstup ze Sardinie v Dobrém ránu ČT a dále pak na ČT Sport

Každý den živě ze silnice na Českém rozhlasu Dvojce:
7.10 nebo 7.50

  • 9.35
  • 15.10
  • 18.15
    Vše podstatné naleznete zde:

    www.kickitaly2017.com – live sledování pozice týmu přímo na homepage

    www.facebook.com/kickitaly2017  – cca každé 2-3 hodiny zprávy z dění v etapě

    Instagram: KickItaly2017 – průběžné fotografie z dění v každé etapě i zákulisí

    YouTube: KickItaly2017 – video z každé etapy do deseti hodin následujícího dne

    Pokud byste nás chtěli na trati povzbudit, je možné poslat SMS na tel. 732210574