2. etapa Olbia – Tortoli

Po včerejší první úspěšné etapě není prostor na oslavu, již ve 3:35 ráno vstáváme a po snídani se přesouváme na start druhé etapy z Olbie do Tortoli. Přesun je naštěstí jen velmi krátký a ve 4:30 odjíždíme z místního letiště. Všude je absolutní tma, svítí jen sedm světel na našich koloběžkách.

Čekalo nás šílených 221 kilometrů s dvěma vrcholy včetně vrchařské prémie druhé kategorie na horu Genna Silana.

Prvních 62 kilometrů etapy bylo prakticky jen do kopce a tomu odpovídalo i tempo, po 5 hodinách jsme za sebou měli 55 kilometrů a doufali, že se profil trati konečně otočí.

Odměnil nás nádherný sjezd do Bitti, kde jsme předjížděli jedno auto za druhým a soutěžili o titul koloběžkového Sjezdaře Gira.

Pak se ale podmínky začaly ztěžovat. Opět se jelo do kopce a opět se ke slovu přihlásilo ukrutné vedro. Každý z nás vypil za etapu minimálně 7-10 litrů vody, Jarouš chodil každejch 17 minut chcát. Vážně.

Na jednom z mostů před výšlapem na Nuoru nám cestu zatarasilo hejno krav hnané policisty – ještě že v červený se jede až Vuelta 🙂

V další části se už problémy kupily. Prokletá Nuora uštědřila Vaškovi defekt po cestě nahoru a Honzovi po cestě dolů. Do toho začalo být fakt nesnesitelný vedro a Pelcík cestou do Olieny začal hlásit střevní potíže. A to nás vrchařská prémie dne teprve čekala…

Výstup druhé kategorie na vrchol Genna Silana v 1002 m.n.m byla první pořadná prověrka letošního Gira. A taky první možnost sbírat body do vrchařské soutěže, čehož využil Vašek a body si vyšlapal pěkně z čela.

Poté nás už čekal jen příjemný sjezd v mlze, která by se dala krájet, až do cíle v Tortoli, do kempu jsme dorazili chvíli před půlnocí.

Díky všem za podporu a milé vzkazy, držte nám i dál palce!